V přirozeném rodinném vztahu dbá muž o své emoce tím, že se uchází o ženu svého srdce proto, aby ji pojal za nedílnou součást svého života a miloval ji i společné děti v rodině. Muž se tedy přirozeně stará o svou emocionální rovnováhu. Žena se o mužovo emoce přirozeně moc nestará, není na to v duši vybavena.

V moderní západní civilizaci se ženy snaží být jako muži, i když to není možné. Nastolují mužům podmínky připomínající vztah může s mužem. Požadují sice rovnoprávné rozhodování o rodině a vztahu, přitom se ale muž se zajímá o emoce ženy ale žena se jimi nezabývá. Tento ženami vyžadovaný způsob soužití nefunguje, neboť určitou dobu baví jen ženy, ale muže nikoliv.

Odstraněním možnosti mužů rozhodovat o své emocionální rovnováze a zanecháním mužů v diktátu ženských nápadů, které se o mužské emoce vůbec nezajímají, činí pro muže vztahy se ženou nedůstojné a neuspokojující.

Muž se často uchýlí k tomu, že zůstane raději trvale ve stavu nezávazného randění a chození s novými ženami, neboť v tomto nalézá jediný okamžik, kdy se cítí ještě normálně a kdy nad ním nepřebírá ženské ultrasobectvi moc.

 

Shlédnutí: 94