V přirozené rodině existuje zcela jasná kaskáda vzájemné emocionální závislosti. Každý člen rodiny musí zaujmout správné místo k získání emocionální rovnováhy a životní spokojenosti.

Děti

Děti se nestarají o emocionální stav rodičů a nechápou ho. Kromě pokusů dát rodičům nějaký dárek z lásky nemají za povinnost se starat o duševní pohodu rodičů. Děti se zabývají poznáváním svých vlastních emocí.

Děti potřebují potvrzovat fakt že emocionálně naplňují rodiče pomocí dárků a pozornosti, která je nad rámec základních životních požadavků. Všichni víme, že děti neprojevují žádnou vděčnost za byt, za zaplacené účty, za snídani nebo za novou střechu.

Děti poskytují emocionální uspokojení ženě i muži svou prostou existencí.

Žena

Žena se primárně stará o emocionální stav dětí a od něj se odvíjí emocionální stav její. Její emoce jsou zcela závislé na tom, jaké zázemí má ve svém muži a zda jasně cítí v rodině svou pozici milované ženy a respektované matky. Žena se přirozeně nestará o emocionální stav svého muže a nechápe je. Počítá s tím, že muž si jí vybral přesně proto, že pouhá její osobnost a existence muže emocionálně naplňuje.

Žena se zabývá svými emocemi, společnost rozeznává mnoho odborných názvů ženských emocí (šestinedělí, PMS, různé typy depresí), což podporuje dojem, že muži žádné emoce nemají. Žena je emocionálně naplněná když dává dárky svým dětem a vidí jejich radost, vidí že jim potvrdila svou emocionální závislost.

Žena potřebuje potvrzovat od muže, že jej emocionálně naplňuje. Toto potvrzení získává tím, že od muže dostává dárky a pozornosti, které jsou nad rámec základních životních požadavků. Čím více je žena vychovávána jako muž, tím obtížněji toto emocionální potvrzení přijímá.

Muž

(1) Muž se stará převážně o emocionální stav své ženy a dětí.
(2) Žena samotná mu poskytuje emocionální rovnováhu svou ženskou rolí a přitažlivostí. Děti zase svou roztomilostí.
(3) Žena a děti muže emocionálně uspokojují svou existencí a běžnou činností, takže se o své emoce nemusí starat.
(4) Muž je emocionálně naplněn když děti i žena přijímají jeho dárky, pozornost a péči a on vidí, že jim to dělá radost a že jim to prospívá. Muž nepotřebuje k emocionálnímu naplnění žádné další dárky od dětí a ženy. Plně postačí, když žena a děti existují


TAK, A DO TOHO VŠEHO PŘIŠLA MYŠLENKA ŽENSKÉ EMANCIPACE, KDY SE ŽENY CHTĚJÍ CHOVAT JAKO MUŽ!

Jistě chápete, jaká je to katastrofální chyba. Ono to totiž není vůbec reverzibilní. Muž není žena s pindíkem a žena není muž s buchtičkou. Neexistuje tam vzájemná reciprocita. Muž a žena mají odlišnou, nikoliv reverzní úlohu. Muž a žena není jako levá a pravá strana zipu, ale spíše jako kladívko a hřebík. Nemohou si prohodit svou funkci. Ukažme si to na příkladu:

Žena přebírá emocionální pozici Muže v kaskádě emocionální závislosti

Žena by se měla podle (chybné) teorie pohlavní reverzibility starat o emocionální stav svého muže a dětí.
(1) Děti zvládne jako předtím, ale starost o emoce muže? To nemá vůbec v popisu práce své duše, neví jak to udělat, nebaví jí to, neumí to, nechápe to. Tak to nedělá. Zaujímá k mužskému emocionálnímu životu postoj jako by muž byl přístroj na pomáhání. Žena hledá v ženských vztahových magazínech rady, jak s tímto abstraktním “přístrojem” správně zacházet. Zkouší aplikovat různé rady a diví se, že to nefunguje. Žena se snaží najít emocionální rovnováhu v tom, že se snaží získat muže, který jí přitahuje svým vzhledem a krásou
(2). Zajímá jí tedy, jak krásný je muž a podle toho vyhledává. Žena se snaží dávat Muži různé seznamy požadavků a úkolů a hledá cestu, jak Muže donutit, aby svou činností ženu emocionálně uspokojovat. To jí neuspokojuje, protože její naučené požadavky jdou proti ženskému tělu. (Děti až po třicítce, studium místo mateřství, domělá potřeba “nezávislosti”)
(3). Zkouší vnutit jí vybranému muži otcovství bez ohledu na jeho vůli (je jí jedno, zda dítě chce, spoléhá se na to, že nějak zafunguje příroda). Vždy přitom zneužívá mužskou základní snahu (1) uspokojit emoce ženy a předvádí jak strašně bez dítěte trpí a jak má raněné ženské emoce. Poté žena zkouší, zda také jí bude sledování muže co se stará o děti emocionálně uspokojovat. Do toho všeho se neustále stará o své emoce a jejich demonstraci muži, neboť emoce se u ní nikdy nevypnou tak jako v případě Muže. Žena vychovaná jako muž se také bude snažit dělat velmi nepřirozenou věci, začne muži dávat dárky
(4) aby napodobila mužské chování.

Přirozené je ale když muž klečí před ženou s růží, než kdyby to bylo opačně! Toto je tedy krátké a přesné vyjádření toho, proč se vtahy a rodiny rozpadly. Je důsledek nerespektování lidské přirozenosti a přirozené kaskády emocionální závislosti v rodině! Absolutně zmatené chování žen západní civilizace, materiálně na mužích nezávislých, učinilo ze vztahu se ženou pro muže ponižující místo, kde setrvá jen krátkou dobu.

Když dnes nemůže Muž uspokojit své emoce přirozeně, musí mít alespoň přehled o situaci, aby věděl jak se zařídit. A v tom spočívá vědecká a publikační činnost Alfonze Biče.

Ultrasobectví žen, sociologický standard současnosti

Shlédnutí: 718

Komentáře